Na Kongresu Čerpačka (25. 9. 2025, Praha) s mottem „Nové příležitosti růstu" se v panelové diskusi za účasti Pavla Rubeše (jednatel společností Nikey a Testcar) a dalších odborníků řešilo HVO (Hydrotreated Vegetable Oil) jako realistická cesta ke snižování emisí ze silniční dopravy.

Co je HVO a proč má smysl

HVO vzniká hydrogenací rostlinných olejů nebo odpadních tuků při vysokých teplotách a tlacích. Výsledkem je palivo s vysokým cetanovým číslem, čistším spalováním než běžná nafta či biopaliva FAME, které produkuje méně sazí a oxidů dusíku. Pavel Šimáček z VŠCHT Praha vysvětlil, že právě kombinace vysokého cetanového čísla a čistého spalování umožňuje motoru dosahovat lepší účinnosti a současně snižuje tvorbu pevných částic.Klíčovou výhodou je stabilita při skladování a kompatibilita se stávající infrastrukturou. Při výrobě z odpadních tuků může HVO snížit emise CO₂ až o 90 % oproti fosilní naftě.

Současné využití v Česku

V Česku se HVO prodává zatím jen u zhruba dvacítky čerpacích stanic. Moderní diesely s certifikací XTL palivo podporují bez ztráty záruky. Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů, potvrdil, že vybrané značky už nabízejí většinu svých dieselových modelů s touto certifikací.U starších vozů je situace složitější. Ivan Indráček, předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů, upozornil: „Pokud řidič natankuje HVO do vozu v záruce, který nemá explicitní schválení, může o záruku přijít." Některé značky jako Škoda však nabízejí možnost testu, po kterém doplní označení XTL na víčko nádrže.

Zkušenosti z praxe

Pavel Rubeš sdílel praktické poznatky: „V Olomouci se k naší čerpací stanici sjíždějí motoristé z širokého okolí a často si palivo odvážejí i v kanystrech. Popularizaci pomohl i test časopisu Svět motorů, který prokázal, že i starší naftové vozy mohou po natankování HVO dosahovat lepších výsledků na emisních kontrolách. Úspora v kouřivosti se v praxi pohybuje kolem třiceti procent, v některých případech ale může dosáhnout až padesáti či šedesáti procent. Paradoxně HVO dává starým dieselům ještě několik let života navíc, protože jim pomáhá projít emisními limity."Dávid Halász, šéf alternativních paliv společnosti Eurowag, potvrdil: „Do služební Octavie čtvrté generace tankuji HVO běžně a bez problémů." Zdůraznil, že zejména dopravci s rozsáhlými flotilami kamionů oceňují spolehlivost HVO – po přechodu na něj ustaly problémy se zanášením motorů.

Ekonomika a kdo HVO využívá

Cena HVO je o 2–3 koruny na litr vyšší než u klasické nafty. V Česku chybí daňová podpora (na rozdíl od Rakouska, kde je HVO osvobozeno od spotřební daně). Pavel Rubeš vysvětluje realitu trhu: „V nákladní dopravě se doslova hraje o halíře. V takovém prostředí není jednoduché přijít s palivem, které stojí o dvě až tři koruny více na litr. Většina těch, kteří HVO přesto tankují, k tomu má jasný důvod. Buď je tlačí jejich zákazníci, kteří požadují doložitelné úspory emisí, nebo jde o firmy se zahraničním zázemím, které přenášejí emisní cíle mateřských společností i na své české pobočky."Dopravci však počítají náklady komplexně – nižší servisní náklady a lepší environmentální image vyšší cenu kompenzují. Od roku 2027 navíc může výrazně zdražit klasická nafta kvůli zavedení emisních povolenek.Rubeš také zdůraznil výhodu dlouhé skladovatelnosti: „Výhodou paliva je i jeho dlouhá skladovatelnost. To ocení zejména uživatelé sezonní techniky, například zemědělských strojů nebo topných agregátů, které stojí delší dobu mimo provoz. Zatímco klasická nafta v takových případech degraduje a způsobuje problémy, HVO si uchovává své vlastnosti a po delší odstávce umožňuje bezproblémový start."

Klíčové limity: suroviny a konkurence letectví

Hlavní překážkou rozvoje HVO není technologie, ale omezené množství surovin. Nejekologičtější je HVO z odpadních olejů a živočišných tuků, ty jsou však limitované. Výroba z čerstvých rostlinných olejů je environmentálně nepřijatelná.Situaci komplikuje letectví – od roku 2024 mají aerolinky v EU povinnost přimíchávat obnovitelné složky do paliva, přičemž technologie HEFA je v principu totožná s výrobou HVO. Ivan Indráček varoval: „Budoucnost HVO proto nebude limitována technologicky, ale právě dostupností vstupních surovin."

Závěr: Přechodová technologie s potenciálem

Odborníci se shodli, že HVO je ideální pro těžkou nákladní dopravu, autobusy, zemědělské a stavební stroje – segmenty, kde bateriové technologie zatím nestačí. Ivan Indráček to shrnul: „HVO je perfektní palivo s výbornými parametry, nízkými emisemi a plnou kompatibilitou s dnešní infrastrukturou, ale narazí na strop kvůli surovinám." Josef Pokorný dodal: „Prostor tu je a měl by se využít, dokud to jde, protože výrobci i dopravci na HVO slyší."HVO umožňuje okamžité snížení emisí bez investic do nové infrastruktury. V příštích 10–15 letech může být klíčovým mostem k dekarbonizaci dopravy, než se prosadí elektromobilita nebo vodík. Pro provozovatele čerpacích stanic představuje nabídka HVO zajímavou konkurenční výhodu a odpověď na rostoucí poptávku po ekologičtějších řešeních.